17.09.2022

Polovina Čechů nepovažuje rekvalifikace za nutnost

Až do důchodu hodlají vydržet v současné profesi čtyři z deseti lidí, další dva očekávají, že je dnešní práce bude živit víc než deset let. Vyplývá to z dat, která pro personální společnost Předvýběr.CZ v září sesbírala agentura Data Collect.

„Jde o velký problém současného trhu práce. Zaměstnanci nereagují pružně na změnu poptávky,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. „Nejmladší generace se odlišuje, jenom čtrnáct procent lidí ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti let očekává, že je bude živit stále stejný obor,“ prozrazuje šéf personálky.

Polovina populace necítí potřebu rekvalifikace: 24 % vůbec nepočítá se získáním nové nebo rozšířením té stávající a dalších 27 % pouze, když to bude nezbytně nutné.

Překážkou je lenost a peníze

Téměř pětatřicet procent respondentů jako hlavní důvod nezájmu lidí o rekvalifikace uvedlo, že „lidé jsou líní a nedělají nic, co nemusí“. Druhým nejčastějším důvodem, který odrazuje od získávání nových znalostí a dovedností, jsou peníze, které je třeba zaplatit (26 %), tím třetím je nejistota využití nových znalostí na trhu práce (18 %). „Zaměstnavatelé přitom oceňují, když si lidé rozšiřují svoji kvalifikaci. Projeví se to i na výplatní pásce,“ ujišťuje ředitel personální společnosti František Boudný.

Motivací je lepší výdělek a jistota práce

Šance na lepší výdělek je přitom jednoznačným důvodem, který lidi vede k dalšímu vzdělávání, potvrzuje 78 % dotázaných. Hned za ním následuje jistota mít nebo najít lepší práci (44 %) a možnost dělat práci, která mě baví (40 %). Dalšími motivy je snaha být odborníkem v oboru (27 %), zájem o novinky a trendy (19 %) a snaha nezaostávat za ostatními (18 %).

Rekvalifikace je pro všechny stejně důležitá, míní 65 % dotázaných, ale tři respondenti z deseti očekávají, že víc pomůže lidem s nízkými příjmy, zatímco pět procent populace předpokládá, že naopak prospěje těm, kdo berou víc.

Čtyři z deseti lidí vůbec neinvestují do dalšího vzdělávání

Nejvíce lidí (32 %) dává do svého dalšího vzdělávání pět tisíc korun ročně. Dvojnásobek investuje 14 %, do pětadvaceti tisíc korun téměř sedm procent a do padesáti tisíc korun ani ne tři procenta dotázaných.

„Čtyřiačtyřicet procent lidí do svého dalšího vzdělávání nedá ani korunu,“ upozorňuje František Boudný, přičemž neochota zlepšovat se roste s věkem.

Jenom čtyři procenta lidí si myslí, že by za rekvalifikaci měl platit zaměstnanec sám. Podle čtvrtiny dotázaných by za změnu kvalifikace měl platit zaměstnavatel, sedmnáct procent míní, že by další vzdělávání měl platit stát. Kombinaci těchto možností uvedlo 54 % respondentů.

Data pro reprezentativní průzkum sesbírala agentura Data Collect prostřednictvím svého online panelu na vzorku 500 respondentů ve věku 18-64 let.